Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Černá hmota (lat. substantia nigra) je tmavá tkáň v mozku, konkrétně v oblasti středního mozku. Černá hmota je tvořena těly nervových buněk, které obsahují tmavý pigment. V černé hmotě vzniká dopamin, což je jeden z neurotransmiterů (látek přenášejících elektrické impulzy v nervovém systému). Nervové buňky v substantia nigra jsou svými výběžky spojeny s dalšími oblastmi mozku, jako je zejména žíhané těleso (lat. corpus striatum) v bazálních gangliích (lat. nuclei basales), což jsou oblasti šedé hmoty, které jsou uloženy hluboko uvnitř mozku. Pokud začnou nervové buňky v černé hmotě zanikat, může se rozvinout Parkinsonova nemoc. Obrázek: Schematické znázornění polohy černé hmoty v mozku. V levé části obrázku je vyznačen řez mozkem, napříč bazálními ganglii, resp. oblastí žíhaného tělesa (shora dolů: nucleus caudatus, globus pallidus, putamen). Umístění černé hmoty (lat. substantia nigra) je vyznačeno v pravé části obrázku. (Zdroj: Blausen.com staff (2014). Medical gallery of Blausen Medical 2014. WikiJournal of Medicine 1 (2). DOI: 10.15347/wjm/2014.010. ISSN 2002-4436. Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31574249) Viz také bílá hmota, šedá hmota.

Černá plomba je lidové označení pro amalgámovou výplň. Viz také bílá plomba.

Černá horečka je jiný název pro viscerální leishmaniózu. Viz také horečka.

Černý kašel (lat. pertussis), někdy také označovaný jako dávivý kašel či pertuse, je onemocnění dýchacích cest, která se vyznačuje záchvatovitým kašlem. Původcem onemocnění je bakterie Bordetella pertussis. V České republice se dnes černý kašel vyskytuje jen vzácně, a to díky velmi úspěšnému očkovacímu programu. Neočkovaní lidé se však mohou černým kašlem nakazit. Viz také Bordetella pertussis.

Bílá hmota (lat. substantia alba) je světlejší tkáň v mozku a v míše. Bílou hmotu tvoří především nervová vlákna s myelinovými pochvami. Obrázek: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také šedá hmota, černá hmota.

Základní hmota amorfní je bezbarvá, průhledná hmota rosolovité konzistence, která vyplňuje prostory mezi buňkami pojivové tkáně a kolagenními či elastickými vlákny, a slouží jako prostředí, přes které se dostávají živiny a zplodiny metabolismu z kapilár do buněk a naopak. Základní hmota amorfní je tvořena glykosaminoglykany, proteoglykany a glykoproteiny. Tyto molekuly jsou produkovány a vylučovány fibroblasty, které se nacházejí ve vazivu.

Šedá hmota (lat. substantia grisea) je tmavší tkáň v mozku a v míše. Šedou hmotu tvoří především těla nervových buněk, rozvětvené dendrity a neuroglie. Obrázek: Příčný průřez mozkem – schematický nákres. Na povrchu mozkových hemisfér se nachází šedá hmota, uvnitř bílá hmota. Kromě toho jsou na obrázku znázorněny některé další struktury, které se nacházejí uvnitř mozku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také bílá hmota, černá hmota.

Hustota kostní hmoty je zjednodušeně řečeno obsah minerálů v určitém objemu kosti. Hustota kostní hmoty se používá zejména při hodnocení pevnosti kostí a případného rizika vzniku osteoporózy. Viz také kostní hmota, kostní tkáň.

Kostní hmota je obsah minerálů v kostech. Viz také kosti, hustota kostní hmoty, vrcholová kostní hmota.

Vrcholová kostní hmota neboli PBM (zkratka pochází z anglického názvu peak bone mass) je maximální obsah minerálů v kostní tkáni, kterého člověk dosáhne během svého života. Vrcholové kostní hmoty je obvykle dosaženo mezi 25. a 30. rokem života, kdy se začne měnit poměr rychlosti tvorby kostí a resorpce kostní tkáně. Po 30. roce života se více kostní tkáně odbourává, než se vytváří. Mezi 40. a 50. rokem života se pak již resorpce kostní tkáně začne zrychlovat a převládnou přirozené procesy vstřebávání kostí. Z tohoto pohledu je podstatné si uvědomit, že čím vyšší je dosažená vrcholová kostní hmota, tím později dochází k výrazným degradačním procesům nebo ztrátě stability kosti. Vrcholová kostní hmota je proto důležitým faktorem, který souvisí s rizikem osteoporózy a zlomenin ve vyšším věku. Viz také kostní hmota, kostní tkáň.